Etika dnešního dne... aneb je to skutečně možné???!!!

Vážení kolegové, přátelé, apod.,

Myslím si, že vydržím dost, ale to co se děje už překročilo snad všechny meze. Prosím čtěte dál a pochopíte, proč jsem napsal tento článek.

K sepsání tohoto článku jsem se rozhodl poté, co jsem v minulých dnech absolvoval několik schůzek s představiteli několika orgánů, kteří dle svých názorů „reprezentují“ podnikatelskou veřejnost a zastupují podnikatelskou veřejnost vůči státním úřadům a někteří byli představiteli právě těchto státních orgánů.

Na tyto schůzky jsem se těšil, protože jsem si říkal: setkám se někým kdo je „státotvůrcem“, „zákonotvůrcem“ a „ochranitelem“ zájmů nás, majitelů firem. Prostě bude to fajn, těším se na jejich přístupy a poznatky z praxe.

Schůzka I.

Tak na úvod jsem se dozvěděl, že vlastně obtěžuji a to jak tím, že jsem vůbec přišel, tak hlavně tím, že se ptám a zajímám se o to, jak bych mohl já a naše společnosti pomoci. Trochu pecka, to jsem nečekal! No nic, nedal jsem odradit a hle dorazila jedna z pracovnic vedení organizace, top vedoucí už byl asi unaven. Sdělila mi toto: „Nevím, co vlastně chcete, to co nám nabízíte je k ničemu, možná kdybychom byli před rokem 2000, teď to v naší praxi děláme tak, že máme dvojí evidenci, jednu ukazujeme státu a jejím reprezentantům a druhou veřejnosti. Tak je to nejlepší, občas vyřešíme nějaký prů… a jedem dál.“ Tak tohle už je fakt PECKA !!!!! Představitelé organizace, která je „zákonotvůrcem“ a „ochranitelem“ zájmů nás, majitelů firem, mi veřejně říkají, že podvádí a dokonce se chlubí tím JAK to dělají ???!!! Nechápu…. Odcházím….

Schůzka II.

Stejné město, jiná instituce, podobný účel, tj. „státotvůrce“, „zákonotvůrce“ a „zástupce zájmů“ firem vůči státu. Po dlouhé diskuzi se dozvídám, že to, co nabízíme jako podporu a pomoc při rozvoji je „fajn“, ALE tato organizace má vlastní „VNITŘNÍ“ trh, na kterém se ročně zobchoduje zboží a výrobky v hodnotě cca 160 miliard Kč (!!!!!!) a čím bych je tedy vlastně chtěl (finančně) podpořit, myšleno zejména vedení této organizace. BUM, další rána, veřejná instituce má svůj vlastní trh (asi žijeme v knížectví) a já mám „motivovat“ vedení, abych si (asi) mohl taky „líznout“ z vnitřního trhu. Hm, takže z veřejně instituce je soukromý podnik s příjmy, které platí stát. Tak už je moc, odcházím….

Schůzka III.

Setkávám se se senátorem České republiky, prý mi pomůže a podpoří moje podnikatelské snahy v rámci rozvoje podniku a podnikatelského prostředí. Jeden z jeho členů týmu na schůzce mi naprosto otevřeně říká: „Na to abychom Vám mohli pomoci, potřebujeme motivační podporu pro své kolegy, hodnota je 20 mil. Kč předaných v kufru.“ Proboha, oni si řekli o úplatek a docela dost velkej !!!!!! Pan senátor kontruje: „No, to je moc. Já si myslím, že morální hranice úplatku je na 6% z objemu“. KONEC, NECHÁPU SLOVNÍ SPOJENÍ – morální hranice úplatku – úplatek je morální?. To je fakt PECKA !!!!! Dneska třetí a poslední, víc už neunesu….. Mimochodem: já myslel, že účel schůzky bylo podpořit podnikání a podnikatelský sektor, proč mám pocit, že jsem podle výsledku jednání měl finančně podpořit pana senátora?

Ach Bože….

Dlouho jsem musel přemýšlet, než jsem tento článek napsal, protože je zásadně proti mému stavu mysli. Navíc moji rodiče mne v životě učili, že základní lidskou vlastností je čest a morálka. Asi mě to učili špatně…… A co budu učit své děti já?????????

Co si mám myslet o způsobu a stavu dnešního podnikání a vedení státu, když představitelé některých institucí jednají tímto způsobem? Nevím…. Abych pravdu řekl, tak ani nevím jak dál…

Nicméně i nadále si budu myslet a zastávat následují názor:

Nejlepší život žijí lidé, kteří oplývají přímo samurajskou věrností. Dnes se podobné věci příliš nenosí, ale v každé civilizaci jsou sliby věrnosti posvátné, nemusíme zmiňovat jen kodex Bušidó, ale pro názornost.

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bušidó)

Jestliže někdo už udělal něco, co odporuje zde vzpomínaným činům, tak možná není ztracený. Možná v duchu nosí „důvody“, kterými omlouvá své konání. Tak tedy dobře.

Ale možná někým tento článek zatřese. Pokud ano, měli byste vědět, že všechno se dá napravit, nejednou jsem pomáhal lidem, kteří do takovéto pasti spadli. Ale to už je úplně jiná kapitola.

Kodex Bušidó

Bušidó (japonsky: 武士道, česky: Cesta válečníka) je samurajský morální kodex. Obsahuje základní principy chování, kterými se každý samuraj řídil.

Původně se jednalo o nepsaná pravidla, určována převážně filozofickým směrem. Poprvé je sepsal Jamaga Sokó (1622 - 1685).

Základní zásady jsou: Věrnost pánovi, úcta k předkům a rodičům, čestné jednání, pravdomluvnost, odvaha a upřímnost, ctnost a sebezdokonalování.

• 義 – Gi – Klidná mysl
• 勇 – Jú – Odvaha
• 仁 – Džin – Benevolence
• 礼 – Rei – Respekt
• 誠 – Makoto nebo 信 – Šin – Upřímnost
• 名誉 – Meijo – Čest a sláva
• 忠義 – Čúgi – Oddanost

Dále také udává několik pravidel (Encyclopedia Britannica, svazek 12.)

• Rutina služby musí být přesně dodržována. Od 6 hodin ráno budou prováděna vojenská cvičení. Lukostřelba, střelba z palných zbraní a jízda na koni se nesmí zanedbávat. Pokud některý muž dosáhne výjimečných výsledků, bude odměněn.
• Ti, kdož požadují odpočinek, se mohou zabývat sokolnictvím, lovem jelenů a zápasem.
• Pokud se týká oděvu, má být utkán z bavlny nebo nepravého hedvábí. Žádný muž nezpůsobí hanbu výstředností oděvu nebo života, aby nebyl označen za narušitele zákonů. Jestliže bude horlivě praktikovat vojenská umění v souladu se svým nařízením, najme si instruktora a výdaje s tím spojené mu budou uhrazeny.
• Převládající plodinou ve stravě budiž neloupaná rýže. Při společenských zábavách je vhodné, aby na jednoho hosta byI jeden hostitel. Pouze jsou-li muži shromážděni pro vojenská cvičení, budiž oběd mnoha pohromadě.
• Je povinností každého samuraje seznámit se s principy svého řemesla. Výstřední ozdoby v bitvě jsou zakázány.
• Tanec nebo organizování tanců je nezákonné. Cokoli muž činí, budiž prováděno z jeho srdce. Trest za přestoupení budiž smrt sebevraždou (seppuku).
• Učení budiž podporováno. Musí být čteny válečné knihy. Duch věrnosti a synovské úcty musí být vštěpován především ve výchově. Skládání básní o minulých časech se pro samuraje nesluší. Takové zábavy odpovídají ženám. Muž narozen jako samuraj žije i umírá s mečem v ruce. Není-li takto trénován v době míru, bude bez užitku v době obtíží. Každý nechť je statečný a žije ve stejných podmínkách jako ve válce.
• Kdokoli shledá tato pravidla příliš přísná, budiž mu zmírněna služba. Ukáže-li vyšetřování, že někdo je tak nešťastný, že ztratil své mužné kvality, budiž oddělen a bez odkladu propuštěn. O závaznosti těchto instrukcí nesmí býti pochybováno.

V případě porušení zásad následovalo seppuku (smrt sebevraždou), nebo se dotyčný stal róninem (potulným mužem).

Co si o tom myslíte? Těším se na vaše reakce….

Váš Václav Edl,

jednatel Edolo Consult s.r.o., www.analyzujaproved.cz