pondělí 24. října 2011

Komentář k článku v Hospodářských novinách dne 14.10.2011

Rád bych se vyjádřil ke článku, který vyšel v Hospodářských novinách k 14. 10. 2011. Budu rád, pokud se připojíte do diskuse nebo vyjádříte svůj názor.


 Dobrý den, Hospodářské noviny,

děkuji za článek, který říká:

Odstavec 4
Anglosaské země na to reagovaly demokratizací úvěrů, a to prostřednictvím finanční liberalizace, čímž daly impulz k růstu soukromého dluhu, neboť domácnosti si půjčovaly, aby si rozdíl vynahradily.

Takže tedy anglosaské země daly impulz k tomu, aby si občané přestali půjčovat od státu, ale začali si půjčovat od soukromých institucí. Není náhodou něco v nepořádku s domácnostmi, že si musí půjčovat?

Odstavec 5
Firmy ve vyspělých ekonomikách teď v důsledku nedostatečné koncové poptávky škrtají pracovní místa, což vyústilo v převis kapacit a nejistotu ohledně budoucí poptávky...

Můj názor je, že by možná stálo za to se zaměřit na to, jaké firmy to jsou. Protože já si myslím, že když se v jiné části globalizovaného světa objeví obrovský růstový potenciál, firmy, které mohou, toho tak i využijí, proč by to neudělaly? A jakmile se nacpou prostředky takto jinam, nezbude tolik možností komu prodat pro zmíněné "firmy". Vy si koupíte něco, co nepotřebujete?

Odstavec 5
Jelikož mzdové náklady podniku představují pro někoho jiného mzdové příjmy a poptávku, platí, že co je pro konkrétní firmu racionální, je pro celek destruktivní.

Výborně, takže abychom se všichni měli dobře (což je zmíněno v názvu článku, ať se máme všichni alespoň trochu dobře), tak je pro firmy DULEZITE dělat NERACIONALNI rozhodnutí. Nebo konkrétní firmy mají být neracionální a nekonkrétní firmy racionální? Kdo to rozhodne? Stát?

Odstavec 7
Argumentoval tím, že neregulovaný kapitalismus může vést k pravidelným návalům přebytečných kapacit...

Plánujete ve firmě? Co dokáže plán naprosto zhatit, aniž byste na to mohli mít vliv? Povodeň, živelné katastrofy - Prostě neočekávané věci, se kterými se těžko počítá.

Prostě změny, které nejste schopni odhadnout. Když naleznete "skulinu" na trhu a vstoupíte do ní (což vyžaduje podnikatelský plán nebo dostatečné vlastní finance), co když přijde stát a dotací podpoří konkurenci. Jak jste mohli počítat s dotací konkurentům? Gratuluji, právě jste utopili svůj kapitál. Stojím si za tím, že největším problémem jsou právě neočekávané změny. Není to to, čeho se bojíme? Že se stane něco neočekávaného, těžko plánovatelného?

Odstavec 8
Osvícené "buržoazní" třídy v Evropě si už před Velkou hospodářskou krizí uvědomovaly, že má-li se předejít revoluci, je třeba chránit práva pracujících, zlepšit mzdové a pracovní podmínky a vytvořit sociální stát, který by přerozděloval bohatství a financoval veřejné...

Souhlasím s tím, že je potřeba chránit práva pracujících, nikdo nechce, aby s ním bylo nakládáno jako s hadrem (každopádně má každý šanci začít podnikat). Držet pracovníky i za cenu, že firma jde do kytek? Zlepšovat mzdové podmínky, i když na to není? Zlepšovat pracovní podmínky (Rozhodně - Jen blázen mi nenakrmil svá tažná zvířata). Ale nařídit mu to? Proč by měla z produktivity profitovat pouze jedna strana? Nehledě na to, že když nechce, v konkurenci neobstojí.

Rád bych naznačil příklad, že je potřeba zvyšovat práva pracujících, příspěvky, apod. Samozřejmě, že se praxí zjistí, že někteří chtějí jenom brát. Tak se vyvinulo personální oddělení, které se snažilo vybírat zaměstnance lépe. Pak se vytvořili knihy, které říkají, jak se chovat na pohovoru. Ale lidé mohou povídat, o čem chtějí na pohovoru, ale když nedělají, tak prostě nedělají. Tak se znovu vytvořil systém nabírání, který říká, že lidi je třeba nabírat podle jejich produktivity, produkce (Zde doporučuji úvodní kurz Performia). Jestli dělali, tak budou dělat i v budoucnu. To chceme, ne?

Nebo dále, je velká rozvodovost = problémy v manželství. Tak vznikají knihy, jak vylepšit manželské soužití. Nemusí fungovat, tak se hledá něco, co funguje. Pro mě platí, že komunikovat s protějškem rozhodně nese své ovoce. Jestli to platí i pro Vás, nevím.

Odstavec 10
Vzestup sociálního státu byl tedy reakcí (často tržně orientovaných liberálních demokracií) na hrozbu lidových revolucí, socialismu a komunismu....

Aha. Přiznávám, tohle mě asi nadzvedlo nejvíce. Ty dva příklady (o komunikaci a právech pracujících) jsou pro mě následkem trhu. Na trhu se hledal ten společný bod, ve kterém se obě strany dohodnout (optimum). U mě ty dva předchozí příklady fungují. Proč tedy nemůže trh fungovat i takto? Proč by měla být reakcí trhu vzestup sociální státu = více státních zásahů do života člověka (člověka tedy má méně možností o věcech, které se ho konkrétně týkají, rozhodovat). Jedině tedy, že by trh nefungoval. Nebo také proto, že se zalekli, že to funguje? Znáte ten pocit, když Vám zavolá zákazník a řekne, že Váš produkt chce koupit? Nevyvolá to ve Vás pocity "ON TO OPRAVDU CHCE?", "CO TEĎ?" ? Honem to přehrát na někoho jiného ...

Rozhodně si nemyslím, že lidé kolem mě a obecně kladně reagují na růst státních zásahů (Evropská unie, vyšší daně = vyšší moc pro stát) do svého života. Pokud je sdružování do větších korporací neefektivní, tak proč ho děláme? Zde se mi velice líbil názor o supercifršpionech o tom, že stát vyzobe nejlepší mozky a použije je na největší firmy. Ale co ty ostatní .. Kde je efektivita? Co třeba hledat příčinu (Ochota něco platit, znamená, že očekávám nějakou službu zpět.) Přijde Vám, že dostáváte služby ve stejné výši, v jaké platíte daně?

Odstavec 12
Stabilizace tržně orientovaných ekonomik vyžaduje návrat ke správné rovnováze mezi trhy a zajišťováním veřejných statků

Kdo určí tu SPRÁVNOU rovnováhu? Existuje vůbec? Pokud čtete dále tak dojdete k "Každý ekonomický model, který se vhodně nevypořádá s nerovností, bude nakonec čelit krizi legitimity.". Takže proč řešit něco nového nebo zkoušet, když můžeme zůstat u "státního" modelu. Všechno ostatní "bude mít" krizi legimitity, tak proč to zkoušet.

Já zastávám názor, že pokud něco dělám, snažím se to dělat efektivně. Ušetřím čas sobě i ostatním. Myšlenky na to, že se dá vytvořit systémový systém ošetřující nesystémové věci mi nesedí.

Hledám optima, která v mém případě jsou funkční věci, dohody s lidmi, se kterými pracuji či sdílím společné prostory, ochota spolupracovat v budoucnu, která závisí na spokojenosti obou stran s poskytnutými službami.

Ještě jednou děkuji za článek, se kterým nesouhlasím. Doufám, že si tu jen tak neplácám játra a dostanu zpětnou vazbu.

Josef Kohout, Analyzuj a Proveď